Chtěli bychom vést děti cestou porozumění a vzájemného respektu. Napsat to je daleko jednodušší, než to realizovat v praxi. Udržet si respekt bez použití násilí (myšleno verbálního nátlaku, vynucování si poslušnosti aj.) ve skupině je velmi obtížné.
Je nutné mít zvládnuté dovednosti nenásilné komunikace a konceptu R&R. Jako nezbytné vnímáme součinnost rodiny, tzn. podobný přístup. Jestliže je doma dítě vedeno pod jinou filozofií, těžko se s ním pracuje pár hodin denně jinak, nenásilně.
V případě rozporu v přístupu rodiny a školky, dochází ke vzniku nepříjemných situací, které brzdí nejen rozvoj dítěte, ale i celého kolektivu. Když naopak dojde k symbióze mezi přístupem rodiny a školky, je umožněn harmonický rozvoj dítěte. Cítí sílu a jistotu v cestě k seberealizaci.
Naším cílem je cesta k poznání. Nejen dětí a rodičů, ale i naše cesta. Za dobu, co jsme ve spojení s Jaatou, jsme si prošli řadou situací, které nám jasně ukázaly, že není jednoznačná odpověď a není jedna pravda. Je důležité, naučit se dívat různou optikou na situace, které nám život přináší. Pokud budeme schopni toto nenásilně předat i našim dětem, tak je možné, že se k sobě do budoucna budou lidé chovat lépe. S větší úctou, tolerancí a respektem.
— pomoci rodičům vychovávat svobodné, zodpovědné a samostatné osobnosti, které umí řešit problémy, vzájemně si naslouchat, učí se přistupovat ekologicky k životu
— nabídnout dětem prostor pro jejich přirozený vývoj
— děti nehodnotit, ale učit je, aby se každé z nich umělo samo ocenit; aby uměli dokončit svou práci
— pracovat dohromady jako rodina: tým, uplatňující při výchově partnerský přístup a kreativitu
— učit se od dětí, co jsme doposud nepochopili.