Evička
Eva Sionová, DiS.
Jsem máma jedné holčičky a děti v jurtě společně s ní mi ukazují, jak být a žít v přítomnosti. Mám ráda přírodu a pěstování čehokoli k jídlu nebo jen tak pro radost a to bych ráda předala i ostatním.
Bára
Bára „Drahaňská“ Szmeková
Po osmi letech práce v sociálních službách jsem potřebovala práci, ve které dosáhnu hmatatelných výsledků… v jurtě se každý den při odchodu můžu ohlédnout za uspořádaným a uklizeným prostorem, což mě velmi uspokojuje. 🙂 Jsem lesní duše neustále hledající pravdu, ale ve fyzickém světě ráda měním chaos v řád a neustále optimalizuji systém (úplně nejradši v domácnosti a kuchyni). 🙂
Honza
Bc. Honza Kolář, DiS.
To, že jsem v mládí studoval práva, personální řízení a andragogiku nehraje velkou roli. V ledna 2015 jsem započal rodičovskou dovolenou se synem Hugem, v roce 2017 se k nám ještě přidala dcerka Hedvika a to mi doslova změnilo život. Moje děti mi ukázaly úplně jiný pohled na svět. A za to jim jsem a vždy budu vděčný. Do kanceláře v bance jsem se po rodičovské už nemohl vrátit. Došlo mi. že nejlépe je mi v přírodě, s lidmi na podobné vlně – hlavně s dětmi. Snažím se žít tady a teď, být vděčný za každou chvíli a umět si ji užít. Mé základní motto je dívat se na většinu životních situací pozitivně. Pak se žije lehce. Respektující přístup patří dětem i dospělým. Tím se řídím. Baví mě běh, kempování s rodinou v horách, meditování, čtení (nejraději mám román Milarepa od Eduarda Tomáše) a hraní fotbalu i jeho sledování v sešívaném dresu s dětmi a manželkou.
Dagi
Dagi Sturges Brumovská
Bez téhle dámy by jurty nikdy nestály. Ani zelené, které shořely. Ani světlé, které nám pomohla znovu postavit. Svou vizí, vůlí a nadšením dala možnost jednomu snu, aby se stal skutečností… a tím oživila sny mnoha rodin. Děkujeme za to!
Iwanka
Bc. Ivana Petlachová
Učitelkou ve školce jsem už sedmým rokem. Toto povolání si mě našlo samo. Kdysi jsem chtěla být spisovatelkou nebo tanečnicí, ale učitelkou nikdy. Do neznámých vod učitelování jsem pronikla skrze Waldorfský seminář. K jeho studiu mě přiměla spousta otázek, která se vyrojila po narození mých dvou synů. Těší mě být s dětmi (i pokročilého věku), v blízkosti jejich otevřených srdcí, s hlavou v oblacích pohádkového světa a nohama (snad už čím dál víc) pevně na zemi. V krásném, zdravém a pravdivém prostředí. Ctím pevné hranice. Snažím se odolávat tlaku doby a nestat se bezduchým výkonným robotem. Významně mě ovlivnily čtyři roky praxe ve waldorfské školce, odtud stále čerpám. S vděkem také vzpomínám na mé první pedagogické krůčky v lesní školce v Řevnicích. V jurtě jsem moc ráda.
Adélka
Mgr. Adéla Závorková
Být součástí koloběhu a mít prostor uvědomovat si to, nechat se provázet přírodou i tradicemi po celý rok, pečovat o sebe navzájem i o zvířata… je to, co mě v jurtě nesmírně těší. Společně s dětmi se radovat z toho, že můžeme skákat do kaluží anebo si zazpívat písničku, když je smutno. Takovouhle práci bych přála každému. 🙂
Terka
Mgr. Tereza Vavrečková
Pomáhám při udávání směru Jaaty, snažím se být oporou pro rodiče, děti i lektory. Spolu s dětmi poznávám principy fungování skupiny, přehodnocuji své hodnoty spolu s nastavením dětí. Baví mě být venku, hrát si, zpívat i tančit. To vše mi děti umožňují a já jsem jim vděčná…
Anastázie
Anastázie Pešková
Láká mě vnímat svět optikou dětí, které dokáží ve své přirozenosti žít v právě probíhajícím nekonečném a jedinečném oka-mžiku. Neřeší čas, dokáží ještě dostatečně dlouho pozorovat a čerpat z bytí samého. Z činnosti, kterou právě vykonávají. Když potřebují plakat, smát se, ležet, běhat – dělají opravdově opravdové věci naplno a celou bytostí. Jsem pro ně ráda dospělou oporou, kterou ke svému vývoji potřebují.
Klárka
Mgr. Klára Švagrová, Phd.
Jsem v Jaatě, protože mě od malička naplňuje pohyb, hudba a rytmus, tvoření, práce se změnou, vyrovnané vztahy i třeba s přírodou nebo vlastní duší či tělem – a to všechno uchopené dlouhodobě udržitelně tu lze s dětmi prožívat. Ráda se učím a když se něco naučím, ještě raději to předávám dál a raduji se, jak se to učí někdo další a trochu i proto mám 4 vlastní děti. Jaata je místem, kde se dá něco naučit, aniž bych se to učila a dokonce přitom někoho něco učit, aniž bych ho to učila. Stačí jen být v upřímnosti k sobě i okolí. To kolikrát ani doma nejde a proto si chodím do Jaaty odpočinout:-)
Tury
